Hrůzná událost se stala v přesně nezjištěnou dobu vloni 10. února ve Vsetíně v prostorách koupelny nájemního bytu ubytovny v Jasenné ulici. Opilý Grygar tam po předchozí hádce napadl svoji družku. Velmi silně ji několikrát udeřil pěstí do obličeje, přičemž jí začala téct z nosu krev.
Poté ji odhodil na kovový radiátor ústředního topení. Žena upadla na podlahu, tam ji opakovaně bil pěstmi do hlavy a krku a současně jí vší silou klekl na krk. V důsledku toho začala vykašlávat krev a zvracet – a to vedlo k jejímu dušení. „Pocit při něm patří k nejtrýznivějším. Napadená před svou smrtí prožívala mučivé útrapy,“ uvedla státní zástupkyně.
„Když obžalovaný zjistil, že družka je po smrti, položil ji na postel, přikryl vatovou přikrývkou, vypnul topení, otevřel okna, uklidil v koupelně a z bytu odešel. Posléze se tam vrátil, mrtvolu přikryl ještě dalšími dvěma přikrývkami, přespal tam a znovu odešel,“ pokračovala žalobkyně. Obyvatelům ubytovny tvrdil, že družka mu utekla k jinému muži i s jeho penězi.
Měli spolu dceru
Grygar se u soudu k vraždě doznal. K některým pasážím obžaloby však měl výhrady. Podle svých slov si z osudného dne nic nepamatuje, protože byl příliš opilý.
„Nevím ani, proč konflikt začal, asi kvůli nějaké banalitě, a ani jsem svou partnerku nevtáhl z koupelny do pokoje. Tam jsem ji už našel. Z úst jí tekla krev a ještě žila. Nevěnoval jsem tomu pozornost, neboť v takovém stavu jsem ji už v posledních čtrnácti dnech dvakrát viděl, a vždy jsem jí říkal, ať jde k doktorovi. Že je mrtvá, jsem zjistil, až když jsem se probudil na druhý den. Hned mě napadlo, že jsem ji zabil já. Řekl jsem si, že se půjdu ožrat a pak zabít. Neměl jsem však na to,“ vypověděl Grygar.
„Neslyšel jsem od vás žádná slova lítosti. Je vám to vůbec líto?“ ptal se pak obžalovaného soudce. „Ano, je. Ještě teď jsem z toho strašně vyklepaný. Nikdy by mě nenapadlo, že bych něco takového mohl udělat. Nevím, kde se to ve mně vzalo,“ reagoval Grygar. Se svou družkou žil šest let a měli spolu dcerku. Tu však zavražděná svěřila do adoptivní péče.